Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsem plemeno - MALÝ VENDÉESKÝ HRUBOSRSTÝ BASET

Pocházím z chov.stanice Elve Bohemica

Moji rodiče: MATKA - Gisel Fanfán

                  OTEC -  Gandalf Elve Bohemica

Narodila jsem se: 9.1. 2008

A TADY O MÉM ŽIVOTĚ

 

4.2.2009 - 1 rok

Josefka oslavila své první narozeniny dávkou granulí, já vím, nic moc. Ale už nás ta její mlsnost dohnala k tomu, že jsme se rozhodli dávat jen granule.  Po pár dnech odporu, kdy jen k misce přišla, čuchla a s odporem odešla, zjistila, že nemá jinou možnost. A jak jí teď šmakujou. Což teprve když dostane něco jiného, je vděčná i za mandarinku, ...., kterou by dřív ani do huby nevzala.

Tož tedy o stravě. Narozeniny Džouzinky jsme nijak neslavili, neboť 19. 1. slavil 6. narozeniny Šíma, to byla oslava.

Ale co nás trápí za nemoc....chjo. Již asi potřetí se u ní objevila....Veterinář sice správný několikaslovný název vyřkl, nicméně jsem si ho nezapsala, tudíž nevím. Jde o to, že Josefínka přestane žrát, jen leží, příp. popojde od pelechu ke koberci a zpět a když jí chci vzít - odnést ven, vyjekne bolestí. Má zánětlivou reakci v páteři. Nazvala to nějak jako meningoencefalitida, prý si vytváří protilátky proti vlastním obalům nervů (nebo čeho) v páteři. Prý se to objevuje jen u mladých psů, tak doufáme, že ji to přejde.

Obrazek

Zimní období je na ní už dlouhé, žádné celodenní lítání po zahradě, prohánění sousedovic koček a ptáků. Ránní procházku vždy radostně vítá. Odpoledne buď dlouhá prochajda, anebo když páníčci lenoší, běhá s Alíkem po zahradě, což jí rozhodně vyhovuje.

Ta poslušnost nás stále trápí, ovšem né tolik jako nemoc. Tak jsme pořídili flexi vodítko a když nechceme, aby vzala do zaječích, prostě ji nepustíme.

Jinak je to bezva holka, zcela si nás omotala kolem všech tlapek, je s ní legrace, no prostě si naše srdce opravdu za ten svůj rok života získala.

 24.10.2008 - 9 měsíců

Z Džouzinky je už psí slečna, no spíš puberťačka. Obzvlášť posledních 14dní.blázní, běhá, kouše, no řádí, jak se dá. Ale je úžasná, je s ní legrace, je milá, hodná.Obrazek

Ráda utíká, dokonce se v tom už zdokonalila tak, že si najde novou díru v plotě a zdrhně do lesů. Obrazek

Takže na zadní část zahrady ji raději moc nepouštíme, protože jak z ní spustíme oči, je pryč. Naštěstí se vždyvrátí.

29.7.2008

S ´Džouzinou chodíme také na cvičák. Začali jsme když jí byly 4 měsíce a od té doby jsme zaznamenali velký pokrok. Obrazek

Sední-lehni naprosto s přehledem a v pohodě zvládá. Chůze u nohy - no učíme se, zatím nám stačí, že netáhne. Přivolání "ke mně" na cvičáku super, dokonce i přes potok, ale v lese je to problém.  Jakmile chytí Džouzina stopu, nevidí nás, neslyší, a nějaké naše "ke mně" je jí úplně šumafuk. Naštěstí se vždy vrátí, najde si nás. Nemáme strach, že by nás nenašla.  Ale strach máme spíš ze silnice a z myslivců, takže to řešíme, po konzultaci s cvičitelkou zkoušíme stopovačku, je na volno, ale cítí vodítko,....no uvidíme. Prostě je to lovec.

28.7.2008Obrazek

Sázava za námi. Džouzina přežila, dokonce, troufám si říct, že si to i užila. Jeli jsme na nafukovací Pálavě, Džouzka seděla - ležela - stála opřená o bok či příď na místě háčka. Chvíli se ale ocitla na mně, či na zadákovi. A ani jednou nechtěla lovit kolem plovoucí kačeny, tak žádné skoky do vody nepředvedla.Obrazek

V noci přebývala v autě, protože jsme měli strach jí nechat na volno v kempu a přivázanou na noc se nám nechtělo ji nechávat. Ráno se vyblbla po kempu, obcházela chudáky vodáky a somrovala jídlo (naštěstí nic nedostala, vždy jsme včas zakročili), honila ptáky. Cestu lodí většinou prospala.

¨

7.6.2008

Tak Džouzy už je zkušená vodačka. Dnes jsme poprvé vyzkoušeli, jak se jí bude líbit na lodi.....A líbilo. Trasu jsme si určili Stvořidla - Ledeč nad Sázavou. Takže cestou na Stvořidla, kam jsme dojeli autem, se Džouzka v autě poblila. Vzhledem k tomu, že posnídala rybičky, nic moc :-) Obrazek

Nalodili jsme se. Dlouhou dobu Džouzina byla vztyčená, koukala po okolí, na ubíhající řeku, kolem plavoucí kačeny a dokonce i labutě. Ty se jí staly osudnými. Nějak pozapomněla, že po vodě bohužel nechodí a vyskočila je ulovit. Naštěstí jsem ji hned chytla za kožich a vytáhla zpět do lodi.

To jsem si ale sama na sebe ušila past. Džouzina se začla vehementně oklepávat - a to přímo na mě. No legrace.Obrazek

Podruhé se akapultovala do vody zase zadkem napřed, také včas zachycena. No příště zkusíme, zda bude plavat. Po hodince vyčuhování z lodi, lehla a prospala zbytek plavby.Obrazek

8.4.2008

Tak dneska Josefínka absolvovala 3. očkování. U pana veterináře se opravdu předvedla. Při vstupu do čekárny, kde se všichni psi třásli strachy, před tím, co je čeká, naše Džouzina nadšeně štěkla. Celou dobu zvědavě šmejdila po čekárně, vrtěla ocasem. A jakmile zaslechla, že vstupuje do čekárny někdo další, nadšeně se k němu hrnula a vítala ho. No prostě, dělala v čekárně všem divadlo.

Pak se šlo do ordinace, vše v pohodě. Očkování ani nezaregistrovala a pak šmejdila po ordinaci, zatímco já jsem povídala s MVDr. Přitom si vlezla na váhu a já po očku shlédla, že má 4,55kg. Paní veterinářka z ní byla nadšená, šla se s ní "poňuchňat", což Džouzina nadšeně přivítala.

Poté odchod z ordinace, tedy můj odchod, Džouzina tam jaksi ještě chtěla zůstat. Nezbývalo než ji drapsnout do náruče a vynést.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pozdrav kámošce Tetratelly

(Ing.Jiří Formánek , 14. 5. 2009 22:39)

Při brouzdání na netu jsem objevil vaši čubinku, kamarádku Tetratelly, která pochází z našeho kennelu a má u nás mnoho příbuzných. Jsme moc potěšeni tím, že toto plemeno zaujalo další lidi sportovního ducha, u kterých je všem vendéenům jistě velmi dobře.
http://www.pbgv.estranky.cz
http://bassetPGV.web-dog.net